Středeční geojízda
Ve středu se mi povedl vytvořit rekord v počtu ulovených keší během jednoho dne. Zastavil jsem se na čísle 9. Pro mnohé geofajšmerky to je asi směšný počet, ale já jsem navýsost spokojený.
Už v práci jsem se rozhodl, že se pojedu projet na kole. Počasí k tomu přímo vybízelo. Jako cíl cesty jsem zvolil Žabovřesky. Je to sice přes město, nulová příroda, ale chtěl jsem ulovit větší počet pokladů, a tak jsem se rozhodl právě takhle.
Hned po práci jsem nahrál asi jedenáct souřadnicových bodů do GPSky a vyrazil. Cesta přes střed města, kolem Zvonařky, byla strašná. Už na Olomoucké se tvořila kolona, která nekončila ani u Ronda. Ještě že se dá na kole využít chodníků, kličkovat mezi auty…není to sice úplně bezpečné, ale rozhodně nejrychlejší! Cestou jsem ulovil BMC Střed (rozhodně bych pro uložení našel lepší místo než billboard vedle autobazaru a nevzhledné planiny plné bordelu). Další na řadě byl Svratecký náhon 4. Přijel jsem na místo a zděsil jsem se. Tohle že má být místo pro keš. Hrozný nepořádek v keřích, jistě hojně využívaný jako suché wc, odpadky po dělnících. Tohle tedy ne, raději přijdu o jeden bodík a pocit z úspěšného nálezu, než se tady hrabat v odpadcích. S pokaženou náladou jsem se vydal dál. Tentokrát mě čekalo příjemné překvapení v podobě krásného parčíku se spoustou kamenů. Opravdu pěkné místo.
Konečně jsem došlapal až do Žabin. Postupně jsem odlovil Golfovou, Archimedovu keš, Hydrovrt, U kapličky, Bezejmenou keš, Čest jejich památce 4 a Jakobčovičovu vilu. Krásně jsem si tak projel celou městskou část a byl jsem velice mile překvapen. Objevil jsem spoustu krásných vil všech možných stavebních stylů, rozlehlý les ve stráni ideální na procházky, sportovní halu Rosnička, kde se zrodilo nespočet vítězných zápasů místních basketbalistek. Počáteční znechucení z prvních keší bylo ta tam.
Cesta domů utekla až nečekaně rychle. Když jsem za šera přijel do Slatiny, tachometr ukazoval spokojených