V podzemí pod Zelňákem
Při středečním lovení jsem si uhnal parádní rýmu a tak jsem plánoval víkend v posteli s horkým čajem při sobě. Ale všechno bylo nakonec úplně jinak. Na sobotní dopoledne jsme měli zamluvenou prohlídku podzemí pod Zelným trhem v Brně. Akce to byla čistě geokačerská. Prohlídky se konaly ve třech skupinách po 30 členech. My se dostali hned do té první, v deset hodin. Před cestou do centra jsme naložili Kubrtsona i s jeho ženou a jelo se. Nejdžív ale na Bílou horu pro novou keš.
Do podzemí jsme sestoupili
přesně v naplánovaném čase. Podzemní sklepení
a chodby byly překvapivě prostorné a dlouhé. Až jsem
se divil. A to jsme neprošli zdaleka všechny zákoutí,
některé se teprve opravují. Vtipný komentář
průvodce dokázal zaujmout a pobavit. Dozvěděli jsme se, že
tyto prostory sloužily opravdu jako sklepy, původně byly stavěny
načerno, bez souhlasu a vědomí mocipánů. Skladovalo
se zde víno, pivo, zelenina, ovoce. Ve stejném světle
by měly být představeny i širší veřejnosti.
Otevření podzemí pro turisty se plánuje v
horizontu 2-3 let. Rád se sem zase vrátím. Hned
po ukončení prohlídky, se většina zúčastněných
vydala na odlov
nových, blízkých keší.
Hromadný odlov a zápis se konal na Husové ulici
a u Bílého domu. Poté jsme se odebrali na
Hlinky, kde byla zamluvená hospoda. Event pokračoval obědem
a plánováním dalšího výletu. Jako
první na řadě byla keš Na břehu řeky Svratky. Multina
dlouhá cca 2,5 km nám zabrala hodně času a nervů,
ale nakonec jsme ji zvládli. My, to znamenalo já, Lenka
se Štěpánem, a legendy Brněnského geocachingu Dark a
Miták. Tito lidé už dávno překonali hranici
1000 nalezených keší a mílovými kroky se
blíží k tisícovce druhé. Ale jejich lov
už připomíná hon na body, ne klidné brouzdání
přírodou za krabičkami. Cestou zpět k autu jsme našli
další dvě keše, po dalších 10 minutách
popojíždění vozem jsme logovali ještě asi 3. Až
potom jsme se krásným autem Nissan Pathfinder nechali
odvést směr Kuřim. Svezení to bylo opravdu pohodlné,
i když jsme vzadu seděli 3. Tento mazlík neměl s 
jakoukoliv
nerovností problém, patník, neznamenal překážku.
V jedné z vesnic za Kuřimí jsme se pustili do další
multikeše, tentokrát, jsme ji celou zvládli z auta.
Jen jediný já jsem musel jednou vystoupit, to abych šel
spočítat okna na jednom srubu. Smůlu jsem měl v tom, že se
u baráčku konalo nějaké opíkání
s příchutí vodky. „Co potřebuješ? “ ptal se
jeden z nich. „Ále, jen se tu chci na něco podívat,
nic za tím nehledejte, prostě se jen kouknu a jdu“ říkám
a nakukuju za srub abych spočítal okna na odvrácené
straně. „Hééj, ty to tu chceš vykrást“
poslouchám dál spekulace nechápavých
trampíků. No nemělo cenu jim to nějak vysvětlovat, nerad
bych s nima zacházel do detailů. Museli se spokojit s tím,
že jsem si chtěl prohlédnout jejich chatu. Možná si
v tom opojení mysleli, že jsem byl jen nějaký
přízrak, zjevení. Možná je to dobře.
V Kuřimi nás čekalo také několik zajímavých keší. V prvé řadě Kuřimskej šurt. Místní věznice. Na první pokus jsme ale neuspěli. Na balkoně pokuřoval dozorce a zjevně jsme se mu zdáli podezřelí a tak na balkoně postával i bez cigarety. Rozhodli jsme se jet na jiné keše s tím, že se vrátíme za setmění. Po hodině, když už jsme měli všechno potřebné odloveno, jsme se vrátili a tentokrát se zadařilo. Skvělý den plný lovení, pohody a sluníčka končil kolem sedmé, to už jsme byli konečně doma. A to jsem chtěl ležet...(fotky)
Neděle byla o poznání klidnější. Dopoledne jsem odpočíval a po obědě jsme vyrazili s Fanouškem na fotbal. Na Brno proti Olomouci se přišlo podívat 8500 diváků, nej návštěva za několik let. Atmosféra ale veškěrá žádná, stajně tak i fotbal nestál za moc. Ale nakonec se podařilo vyhrát 1:0 a to se počítá.
V pondělí jsme v práci končili hned po obědě, sedli do auta a vyrazili směr Mladá Boleslav. Jel jsme se podívat na první zápas čtvrtfiláně mezi Kometou a Středočechy. Cesta byla klidá a nečekaně rychlá. Po příjezdu jsme měli dobrou hodinu a čtvrt do zápasu a tak jsem obíhal místní kešky. Už doma jsem si naplánoval čtyři a všechny se mi podařily bez větších problémů najít. Boleslav je pěkné město, má svoji historii a i budoucnost může být díky Škodovce zajímavá.
Hokej se hrál pohledný, rychlý, důrazný. Dalo se na co dívat. Škoda jen, že Kometa prohrála, to byla jediná kaňka na jinak skvělém výletu.(fotky)
