brutální fotbal, rockové trápení a koňská krása
Moje zápisky se pomalu začínají smrskávat na povídání o víkendu. Bude to asi nedostatkem času, přes týden se k ničemu pořádně nedostanu a tak až páteční noc a nadcházející dva dny ožívám. Nejinak tomu bylo i tentokrát.
V pátek nácviky, klasika. Pomalu se začínám těšit, až budu mít pátek pro sebe a nebudu se muset starat, co budeme tancovat, zpívat a řešit…. Nechci si stěžovat, pořád mě to svým způsobem baví, ale vadí mi přístup ostatních. Snažím se chodit vždy včas, ale většina se schází až po osmé hodině…. Už ani nevím co všechno jsme dělali, nejspíš toho moc nebylo. Zpívali se nějaké písničky, tancovali besedy. Domů jsme šli kolem jedenácté(?) . (tohle je opět spíš info pro Štěpána).
Sobota začala vcelku obyčejně. S bráchem jsme řešili tombolu a sponzory na hody. A výsledek? Mělo by být cca 200-230 výher. Losovat se bude nejspíš 10 + 1 cena útěchy. Hlavní cenou by mělo být domácí kino, možná prasátko od Bomasa (pokud nám ho dají J ) a nejspíš i nějaký zájezd. Když jsme tak brouzdali internetem, narazil jsem na exklusivní zájezd na Orlí hnízdo. Všemi dobře známá „chata“ Adolfa Hitlera. Za 800kč, neber toJ Moc se mi líbila zájezdová cena minulý rok- termální lázně v Maďarsku. Ale všechny cestovky co jsem prošel na netu, nabízejí v ceně zájezdu prakticky jen cestu a pojištění. Ostatní výlohy, jako třeba vstupy do lázní si musí zaplatit každý sám. Upřímně řečeno, takový dar v tombole bych nechtěl vyhrát…
Po obědě jsem relaxoval u tv, díval jsem se střídavě na atletiku, kvalifikaci formule
Kolem třetí hodiny jsem celý natěšený odcházel na fotbal. Čekalo nás derby s Chrlicemi! Sice jsem si to šel prakticky odsedět na lavičku, protože koleno zase pobolívá, ale i tak jsem se těšil. Beru fotbal jako potěšení, odreagování a zábavu. I když musím říct, že mě sobotní zápas na nějakou dobu vyléčil. Nebudu popisovat celý zápas, toho vás ušetřím. Na hřiště vstoupím asi v 66. minutě. Laďa Máčel vede míč, přihrává. V tom jde nepochopitelně hostující hráč do skluzu a trefuje Laďovu holeň. Ozývá se tupé, ale zároveň velmi pronikavé prasknutí. Křik, svíjení se, pískot píšťalky, nadávky lidí. To jsou momenty, které mně utkvěly v hlavě z tohoto momentu. Během chvilky je kolem zraněného shluk lidí. Všichni jsme vyděšení a hrozně naštvaní. Křičíme na hráče, který fauloval. Pomalu odchází ze hřiště. Červená karta, nic jiného snad nemohlo následovat. Ale co je to proti tomu, jak dopadl Laďa. Obavy a podezření ze zlomené nohy se potvrdily! Nejen holení, ale i lýtková kost. Příjezd sanitky, večer operace. Manželka i děti v šoku, zrušená dovolená. Ale hlavně neschopnost pracovat, živit rodinu!! Takhle se člověku může změnit život během několika sekund a mentální slabosti faulujícího hráče. (mimochodem dnes se v tv utkání přihodilo úplně to stejné. S jediným rozdílem. Odnesl to kotník-zlomenina...)
Proč o tom vůbec píšu? Asi proto, že nás to všechny pořádně rozhodilo. Nálada a myšlenky na fotbal byly rázem pryč….tím pádem i ono potěšení, odreagování a zábava. Všechny ty pěkné pocity, s kterými jsem na fotbal šel. V těch chvílích člověk vážně přemýšlí, jestli to má vůbec cenu….
(je úterý večer, měl bych jít spát, abych vstal do práce. Musím ale dopsat tento článek, nebo zapomenu, co se vlastně všechno dělo…zkusím to už stručněji)
Po nepříjemném fotbalu jsme se přesunuli do Slatiny. Na spartaku se konala další letní noc, pořádaná tentokrát fotbalisty. Ještě před začátkem vystoupení plzeňské kapely Košíkbend, proběhla prezentace záměru vystavět místo terének fotbalové hřiště s umělou trávou.připraveni byli pěkně, moc se ale tento návrh nezamlouvá. Umístit fotbalové hřiště cca
Kolem 9. hodiny začala hrát kapela a my jsme netrpělivě čekali na slibované pohoštění. To přišlo až po dobré půl druhé hodině. Kousek klobásky s chlebem. Moc jsme se jako klub nevytáhli… ovšem chutnalo všemJ
Co napsat ke kapele? Nehráli špatně, ale jejich rocková hudba by se hodila spíš na nějaký koncert. Posedět, poslechnout. A ne na letní noc. My potřebujeme Těžkej Pokondr, Helenku a Míšu Davida. Rockové balady se prostě neujaly, parket byl po většinu času prázdný. Jediní na place jsme byli my…Já, Bobek a Doil. Podpoření alkoholem jsme dělali kraviny, bavili jsme se. Až ke konci vystoupení se začal parket plnit. Ve finále byla kapela nucená zahrát několik přídavků. Konec muziky neznamenal konec večera. Dobré 2 hodiny jsme se skvěle bavili, zpívali lidovky i úplně nové písničkyJ směrem k vytoužené postýlce jsem se vydal kolem třetí ráno.
Ráno. J Z postele se moc nechtělo, ale měli jsme na desátou domluvenou schůzku u Vaňků. Řešily se hody. Nic zajímavého na povídání.
Odpoledne se stavil Franta a jeli jsme se projet na motorce. Nejdřív do Horákova, vybrat místo, odkud budeme brát máju na hody. Podařilo se. Našli jsme moc pěkné místečko, asi
Neměli jsme naplánovaný žádný cíl cesty a tak jsme museli vymýšlet. Napadly mě Olšany. Farma Bolka Polívky. Nebyl jsem tu nějaké čtyři roky, měl jsem problémy s orientací. (pro ty co mají bujnou fantazii – stále jsem na holky!) Byla neděle odpoledne a areál byl plný koní a jezdců. Prošli jsme se kolem stájí, výběhů, pohladili nějaké koníky. A že jich tam bylo. Nemohli jsme si taky nevšimnou pěkných slečen. A že jich tam bylo. Opravdu příjemné odpoledne. Jenom mě mrzelo, že jsem si nevzal foťák. Udělal jsem si aspoň fotku z mobilu.
Cestou domů jsem ulovil jedinou kešku tohoto víkendu – Zapa keš kousek od Holubic….
No a to je asi tak všeJ
Tento víkend nás čeká Břeclavské soustředění…