100
Při pohledu na předpověď počasí jsem zjistil, že nás čeká jeden z posledních slunečných víkendů. Musel jsem toho využít a vyrazil jsem na kolo. Díky přípravě hodů jsem toho přes prázdniny moc nenašlapal a při dnešním výjezdu to bylo cítit. Těžké nohy, hluboký dech, fyzička žádná. Dokonce jsem nevyšlapal dva kopce v lese. V tu chvíli jsem se styděl sám před sebou.
Trasu výletu jsem si naplánoval podle keší. Jak taky jinak. Cíl cesty se skrýval v lesích kousek za Pozořicemi. Nachází se tam asi 7 studánek, z niž 5 bylo obdarováno pokladem. V plánu jsem měl odlov všech pěti, ale podařili se mi jen dvě. Na další jsem už neměl sílu. Terén v lese byl hodně kopcovitý a to mi řádně ubíralo síly. Každopádně jsem splnil cíl cesty. Ulovit svoji stou kešku. To se mi podařilo u tří studýnek. Jelikož to byla jubilejní keška, bylo téměř samozřejmostí, že se u ní pořádně potrápím. Díky hustému porostu mě moje GPSka honila ze strany na stranu, z kopce do kopce. Ale po půl hodince jsem svůj boj zvládl a završil tak první stovku. Spokojeně jsem usedl na kolo a vyrazil zpět domů. V Podolí jsem se ještě na pár minut zastavil na hodech. Zpoza plotu jsem poslouchal cimbál a díval jsem se na vystoupení tanečníků. Po příjezdu domů ukazoval můj tachometr příjemných 38 km….