MIŠÁKOVY GEO-KOLO-VÍNO A JINÉ ZÁŽITKY

        Minulý týden jsem se dočkal vytoužené dovolené. Jedinou otázkou bylo, jak volný čas vyplnit. O víkendu to byl sklípek, od středy jsem měl už nějaký čas naplanovaný výjezd na kolech. Již delší dobu jsem si pohrával s myšlenkou navštívit Prahu, tak proč ji nevměstnat právě do dvou zatím neobsazených dnů...

        Domluva byla opravdu rychlá,navíc až nečekaně snadná. Romča moji nabídku přijala, problémy ji nedělalo ani upozornění, že se budeme dost podřizovat keškám. Další lidi jsem pořádně ani neoslovoval, protože by to znamenalo komplikace hlavně s noclehem. Ten jsme zařídili u Romčiné sestřenice, jako záloha fungoval bráchův firemní byt.

        V pondělí o půl osmé odjezd od Grandu směr hlavní město. Cesta proběhla bez problémů, žádné zdržovaní. Praha nás uvítala příjemným počasím a tak jsme mohli vyrazit na naplánovanou procházku. První den jsme chtěli projít a navštívit většinu s nejznámějších památek a odlovit cca 30 keší. První naše kroky vedly k Obecnímu domu a Prašné bráně, dále kolem odchodního domu Kotva k břehu Vltavy. Tam jsem odlovil první pražskou keš. Přes Střelecký ostrov jsme se dostali na druhý břeh řeky a po několika dalších keší vystoupali na Letnou. Naše kroky vedly k metronomu, odkud jsme chtěli pořídit pár fotek. Počasí přálo a tak se snad nějaké pěkné obrázky podařily. Docela jsme se pobavili při pohledu na kabel, který byl natažený mezi metronomem a stožárem. Vtipní pražáci a možná i turisté ji ozdobili podle svého gusta. Vedle sebe několik párů bot tvořilo veselý vánoční řetěz jako z dílny Tomáše Bati. Kdyby snad někdo cestou nahoru prošoupal ty svoje, zde si může vybrat ze široké škály velikostí a stylů.

        Přes Čechův most a odlovení kešky na něm jsme se dostali na Josefov, kde se nachází Židovské město. Chtěl jsem se podívat na hřbitov, do synagogy, ale vtup za 300 korun se mi zdál přitáhnutý za vlasy. Spokojili jsme se výhledy, které jsou zdarma a Pařížskou ulicí se vydali směrem na Staroměstské náměstí. Zástupy lidí před Starou radnicí naznačovaly, že se blíží celá hodina, odbíjení orloje. Jako správní turisté jsme si na promenádu kostlivců a jiných postaviček počkali, ale z našeho úhlu bylo zajímavější sledovat výrazy turistů. Pár nezbytných fotek a už už jsme běželi k Betlémské kapli a dál na Smetanovo nábřeží. Opět focení, opět keše.

        Žaludek si pomalu začal říkat o pozornost, ale v samotném centru jsme nechtěli obědvat. Ještě jsme si prošli Karlův most, Kampu, část Malé strany a rozhodli se popojet metrem kousek od centra. Dvě zastávky krtkem byly Dejvice. Nebylo co řešit. Za pár minut jsme seděli v příjemné hospůdce a hltali první sousta těstovin se špenátem. K tomu víno, to abychom nezapřeli moravskou krev. S plným břichem jsme se vydali směrem k hradu. Několik let jsem zde nebyl a tak jsem se moc těšil. Zklamání rozhodně nepřišlo, právě naopak. Hrad má v sobě neopakovatelné kouzlo a Katedrála sv. Víta mu dodává punc něčeho vyjímečného. Opět jsme se museli spokojit s venkovní prohlídkou, platit nekřesťanské peníze na vstupy se nám vůbec nechtělo.

        Po hradu následovala cesta přes několik keší na Petřín. Při výstupu na rozhlednu se mi podařil nečekaný kousek. Mezi prvním patrem a vyhlídkovou terasou jsem na sloupě objevil kešku. Jednalo se o finálku velice náročné mysterky „Praha stověžatá“. Byl bych blázen kdybych se nezapsal, i takový nález se přeci počítá:)

        Z výšky kolem 50 metrů nad zemí se nám otevřela Praha jako na dlani a my si několik dlouhých minut užívali ty krásné výhledy. Foťák si také přišel na své, všechno bylo potřeba pořádně zadokumentovat. Litoval jsem jen, že nebylo o kousek hezčí počasí, fotky by byly krásné.

        Nebylo kam pospíchat a tak jsme si prošli Petřínské sady, odlovili místní kešky a směřovali k Národnímu divadlu, kde byl cíl pondělního putování. Po delších peripetiích se sháněním lístku do MHD jsme se dopravili na okraj Prahy, kde už nás čekala Hanka, u které jsme měli nocovat.

        Po dobré večeři jsme si otevřeli víno a dlouho do noci jsme si povídali. Do postelí jsme se dostali už pořádně unavení. Abychom předešli pomluvám a smyšleným příběhům, podotýkám, že jsme spali každý ve své posteli, pod svojí dekou.

        Kolem sedmé jsme se probudili do deštivého rána. Měli jsme v plánu ještě nějaké památky, ale v takovém děšti němělo cenu trajdat venku. Chvíli se počasí ještě dalo a tak jsme se vydali na Václavské náměstí, u muzea byla jedna lákavá keška. Najít ji nebyl problém, ten přišel až při logování. Krabičku jsem ležérně položil na okraj kamenného zábradlí. V tom zafoukal silný vítr a milou krabičku odnesl do kašny pod schodištěm. Naneštěstí tak hloupě, že by šla vytáhnout jen za velkého riskování. Bylo třeba rychle vymyslet nějaký plán. Napadlo mě zkusit štěstí v nějakém foto obchůdku. A podařilo se. Hned v prvním obchodě s foto technikou jsem vyprosil jednu prázdnou filmovku a tak jsme mohli kešku vrátit na svoje místo. Ještě při odjezdu jsme viděli chuděru krabičku plavat ve fontáně:)

        Protože se počasí nelepšilo, rozhodli jsme se pro plán B. Jak známo do kinosálu neprší a tak jsme se vydali do centra Anděl na film Bathory. Řekl bych, že to byla příjemná tečka za krátkou návštěvou Prahy. I za jeden den jsme stihli navštívit to nejzákladnější a pro Prahu nejtypičtější.

        Podařilo se nafotit několik zajímavých fotek a keší jsme si zalogoval celkem 19 i s tou jednou náhodnou.