Opět se budu opakovat ale tento víkend byl zase náročný. Kde začít, asi u pátku. To jsme se Štěpánem a Raráškem (další z geobláznů) vyrazili na večerní lov. Už ve středu jsme objížděli okolí Kohoutovic, hlavně blízkou oboru. Pro velký úspěch jsme si návštěvu této krásné lokality zopakovali. Obora se rozhléhá mezi Jundrovem, Bystrcem a Kohoutovicemi. Kromě pro nás obyčejných lesních zvířat zde mužeme vidět i jeleny, srny, daňky nebo třeba divoké prasata. Ty jsou naštěstí za bytelnou ohradou, ale i tak z nich má kolemjdoucí respekt. Zvláště pak, když se tudy vracíte za hluboké tmy...návštevu obory velice doporučuji!
Hned
ráno jsem si cestu kolem obory zopakoval, tentokrát
jsme měli namířeno do zoo. S Luckou a rodinkou Andrašší
jsme se jeli podívat, nejen na medvědí mláďata.
Nechtěli jsme být jako spousta návštěvníků,
kteří se šli podívat jen na bílé
rošťáky. Zahradu jsme prošli pěkně celou. Musím
ale říct, že brněnská zahrada patří stále
do republikového průměru. Stále se sice modernizují
výběhy, budují nové expoxice, ale ještě je to
hodně co zlepšovat. Medvídky jsme si moc neužili. Nejen že
jsme se museli o místo u zábradlí rvát
aby jsme vůbec něco viděli, ale navíc se nad hlavami
objevily černé mračna a začalo hřmít. Museli jsme
si proto pospíšit zpět do auta, nebylo myslitelné s
malou Vanesskou někde moknout. Krupobití jsme si tak naštěstí
užívali až v cestou domů v autě.(fotky)
Doma trochu jídla a rychle na spartak. Jistě, fotbal, jak jinak. Přijel Žebětín, třetí tým tabulky. My jsme nutně potřebovali vyhrát, aby jsme se dotáhli na první Řečkovice. To se i přes nepříznivý vývoj zápasu podařilo a výhru 2:1 jsme tak mohli s klidným srdcem zapít. A to se také povedlo. Pár hodin jsme poseděli přímo u hřiště, rum s kolou stíhal panák becherovky, becher stíhal slivovici. Není nad různorodost. Někdy za šera, mladé tmy, jsme se přesunuli k Šupům. Nebyl jsem tam od Fašanku, ale ani tak se mi tam moc nechtělo. Pokaždé ztropíme nějakou ostudu. No a ten večer tomu nebylo jinak. V sále se konala česko-rakouská svatba a naším cílem bylo se tam dostat. Z papírových ubrousků jsem vyrobil kravatu a motýlka, dali jsme dohromady pár německých slovíček(Zimmerfrei,Meine Liebe,Deine Nummer...), posilnili se notnou dávkou alkoholu a šli na věc. Stategie byla jednoduchá. Vmísit se mezi svatebčany píjící a kouřící u baru, navázat kontakt a přesunout se s něma do sálu. Plán, to je krásná věc, ale realizovat ho znamená překonat spoustu překážet. První byla jazyková bariéra. Kdo by čekal, že Rakušáci nebudou pořádně mluvit anglicky, co na tom, že nám taky nebylo moc rozumnět... No do sálu jsme se nedostali, to můžu prozradit rovnou, ale i tak jsme si udělali svoji svatební zábavu v hospodě. Tancovalo se kolem roztopeného krbu, přidala se i matka ženicha, nějaké družičky. Šup, majitel hotelu nás nabádal k opatrnosti, aby nebyl nějaký problém, ale manželka ho duchapřítomně zastavila a nechala nás dělat "naši práci" . O zábavu mi se postarat umíme....
Do
postele jsme se dostal v zajímavý čas, v méně
zajímavém rozpoložení. Ale už v osm hodin ráno
jsme musel vyposlechnout řinčení budíku a vstát.
Čekal nás totiž výšlap na Pálavu. Přesněji
tůra z Popic do Mikulova. S Romčou a Martinem jsme se rozhodli
nečekat, až se nás sejde víc a vyrazili jsme na výlet
sami. A dobře jsme udělali. V Popicích jsme vystoupili,
jedenáctá na Petrově obvykle odbíjí, a
vydali se šlapat první kilometry. Jak velí zdravý
rozum, s prázdným břichem se nedá nic dělat
pořádně, zalezli jsme hned od první hospody na oběd.
Dalších x kilometrů a pár hodin cesty není
totiž jediné místo k občerstvení. Hostinec se
jmenoval Strachotínská búda, příjemné
prostředí a výborné jídlo. Já si
dal (název už nevím) první jídlo v
seznamu kuřecích pochutin. Vřele doporučuji. Po skvělém
obědě jsme pokračovali po červené značce přes hráz
mušovských rybníků do Dolních Věstonic.
Nakoukli jsme i do místního muzea, vyprávějícího
o bohaté historii zdejšího území. Brali
jsme to jako oddech před největším stoupáním
dnešího dne. Na zříceninu Dívčích
hradů je to pořádný výšlap, zapotí se
při něm i ten nejchladnokrevnější člověk. Na samém
vrcholku, až popadnete dech, se můžete kochat nádherným
výhledem na všechny světové strany. Mušov a okolní
vesnice máte jako na dlani, s trochou stěstí lze při
slunečném počasí vidět i betonem vystavěné
Brno . Odlovili jsme první dnešní kešku, nafotili
nějaké snímky a pokračovali dál. Cestou po
hřebenu Pálavy jsme si užívali slunné výhledy
a nádheru rozkvetlých stromů nebo prostou krásu
procházejících výletnic :o)
Další
keše jsme odlovili u vyhlídky a Sirotčího hradu. Na
louce před tímto hradem se zrovna konala pouť
postižených, vyhrávala tu cimbálová
muzika z Líšně. Z polorozbitých hradeb byl opět
krásný výhled do krajiny, ale moc dlouho jsem na
kraji útesu nevydržel stát. Příjemně-nepříjemné
mrazení v celém tělě mě hnalo zase zpět na
bezpečnou čast země pod skálou. Čas se nám pomalu
krátil, za dvě hodiny měl odjíždět autobus a věže
mikulovského zámku byly ještě pořádně
daleko. Přidali jsme tedy do kroku, nádhernou, nedotčenou
přírodu jsme si užívali jako z okýnka
jedoucího rychlíku. Cestou bylo ještě pár
keší, které jsme semosebou chtěli najít. První
z nich na Kočičí skále, zde jsme neměli žádný
problém. Horší bylo se dostat k pokladu uloženému
v lomu Turold. Úzkými cestičkami jsme se proplétali
nahoru a dolů, překonali několik nepříjemných míst
aby jsme keš našli na bezpečném místě, na terase
lomu. Mikulov už byl na dosah ruky. Pokusili jsme se ještě
odlovit jednu keš u mikulovké věže, ale nezadařilo se.
Hlavně však díky špatné domácí
přípravě, stačilo se podívat na foto nápovědu
na bylo by odloveno za pár minut.
Ještě prozradím, že jsme o minutu nestihli autobus(opět špatná domácí příprava) a tak jsme domů cestovali vlakem přes Břeclav. To nám ovšem nemohlo pokazit radost z perfektního výletu!! Kdo nebyl, může jen litovat!!!!!
Komentáře
Přehled komentářů
jojo, občas se zadaří. zvlášť když mi nefunguje oprava pravopisu...pokusil jsem se o nápravu, příště budu dávat větší pozor, rýpale:)
Paráda
(Bulhar, 3. 5. 2008 18:48)
Nelze než souhlasit, trip to byl opravdu povedený a těch pár nepodarků (keš, autobus...) to k tomu prostě patří :-)...akorát jsme tentokrát nedostali gratis žádná křidýlka :-(
A ten pravopis!! :-)
pravopis
(Mišák, 18. 5. 2008 11:08)